Roky 2006 až 2015 (Digitální revoluce, finanční otřesy a nové konflikty)
Představení prvního iPhonu
2007 – Společnost Apple pod vedením Steva Jobse uvedla na trh revoluční dotykový mobilní telefon bez fyzické klávesnice. Tento přístroj v sobě poprvé plynule spojil funkce telefonu, hudebního přehrávače a plnohodnotného internetového prohlížeče. Jeho obrovský úspěch zcela odstartoval éru moderních chytrých telefonů a mobilních aplikací. Zásadně se tak změnil způsob, jakým lidé konzumují informace, komunikují a tráví svůj volný čas.
Globální finanční krize
2008 – Pád obří americké investiční banky Lehman Brothers spustil nejhorší celosvětový ekonomický propad od Velké hospodářské krize ve 30. letech. Příčinou byla prasklá bublina na trhu s rizikovými americkými hypotékami, do kterých masivně investovaly banky po celém světě. Vlády musely vynaložit biliony dolarů z kapes daňových poplatníků na záchranu hroutícího se bankovního sektoru. Následovala hluboká recese, která přinesla skokový nárůst nezaměstnanosti a prohloubila celospolečenskou nedůvěru ve finanční elity.
Arabské jaro
2010–2011 – Vlna masových protivládních protestů začala v Tunisku a bleskově se rozšířila do řady dalších zemí Blízkého východu a severní Afriky. Lidé demonstrovali proti dlouholetým autokratickým režimům, rozsáhlé korupci, chudobě a systematickému porušování lidských práv. V některých státech, jako v Egyptě a Libyi, došlo k rychlému svržení diktátorů, jinde protesty přerostly v krvavé občanské války. Původní demokratické naděje však často vystřídala vleklá politická nestabilita a prudký vzestup islámského radikalismu.
Havárie elektrárny Fukušima
2011 – Mohutné zemětřesení a následná obří vlna tsunami ničivě zasáhly severovýchodní pobřeží Japonska. Přírodní živel zcela vyřadil z provozu chladicí systémy tamní jaderné elektrárny, což vedlo k roztavení aktivních zón ve třech reaktorech. Šlo o nejvážnější jadernou nehodu od výbuchu v Černobylu, která si vynutila evakuaci statisíců lidí z rozsáhlého zamořeného území. Katastrofa přinutila mnoho zemí v čele s Německem přehodnotit svůj dosavadní přístup k jaderné energetice a urychlit její plánovaný útlum.
Zabití Usámy bin Ládina
2011 – Speciální komando amerických námořních pečetí (Navy SEALs) provedlo přísně tajnou vojenskou operaci v pákistánském městě Abbottábád. Při nečekaném nočním útoku na jeho skrytý komplex byl zlikvidován nejhledanější terorista světa a vrchní velitel organizace al-Káida. Skončilo tím téměř desetileté celosvětové pátrání po hlavním strůjci teroristických útoků z 11. září. Pro americkou veřejnost to znamenalo hlubokou psychologickou úlevu a obrovské symbolické vítězství ve válce proti terorismu.
Objev Higgsova bosonu
2012 – Vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) oficiálně oznámili objev dlouho hledané subatomární částice. Tato elementární částice, laicky a poněkud nepřesně označovaná jako „božská“, hraje naprosto klíčovou roli ve Standardním modelu částicové fyziky. Prakticky totiž dokazuje existenci takzvaného Higgsova pole, jež dodává ostatním částicím hmotnost, a umožňuje tak vůbec existenci hmotného vesmíru. Šlo o jeden z největších milníků v historii moderní vědy, za nějž byla hned v dalším roce udělena Nobelova cena za fyziku.
Anexe Krymu a válka na Donbase
2014 – Po proevropské revoluci v ukrajinském Kyjevě vyslalo Rusko své neoznačené vojáky na ukrajinský poloostrov Krym a nezákonně ho anektovalo. Krátce nato Moskva aktivně podpořila, začala financovat a vyzbrojovat proruské separatisty na východní Ukrajině. Na území Donbasu se tak rozhořel regulérní vojenský konflikt, který si rychle vyžádal tisíce mrtvých a stovky tisíc uprchlíků. Tyto agresivní kroky vedly k uvalení tvrdých západních sankcí na Rusko a znamenaly nejhorší krizi bezpečnostní architektury od konce studené války.
Evropská migrační krize
2015 – Do zemí Evropské unie dorazilo během jediného roku přes milion uprchlíků a migrantů, především z válkou rozvrácené Sýrie, Afghánistánu a Iráku. Tento masivní a neřízený příliv lidí zcela paralyzoval evropské azylové systémy i efektivní ochranu vnějších hranic schengenského prostoru. Mezi jednotlivými evropskými státy kvůli tomu propukly ostré politické spory o to, jak se k vlně běženců postavit a jak si je rozdělit. Krize hluboce polarizovala evropskou společnost a zásadně urychlila politický vzestup pravicově populistických a antiimigračních stran.
Roky 1996 až 2005 (Počátek války s terorismem a digitální transformace)
Naklonování ovce Dolly
1996 – Britští vědci úspěšně naklonovali prvního savce z dospělé somatické buňky. Narození ovce Dolly představovalo absolutní přelom v genetice a biologii. Událost okamžitě vyvolala celosvětovou debatu o etice klonování a jeho možném zneužití u lidí. Zároveň tento ohromný úspěch otevřel nové cesty pro výzkum kmenových buněk a budoucí léčbu závažných chorob.
Vznik vyhledávače Google
1998 – Studenti ze Stanfordu Larry Page a Sergey Brin spustili v garáži revoluční internetový vyhledávač. Jejich algoritmus PageRank dokázal řadit výsledky mnohem přesněji podle jejich skutečné relevance a propojenosti. Z nenápadného akademického projektu se bleskově stala globální technologická dominanta s obrovským vlivem. Google tak navždy změnil způsob, jakým lidstvo vyhledává informace a jak funguje celosvětový digitální byznys.
Zásah NATO v Jugoslávii
1999 – Vojska Severoatlantické aliance zahájila letecké útoky na tehdejší Svazovou republiku Jugoslávii, a to bez formálního mandátu Rady bezpečnosti OSN. Cílem bylo zastavit probíhající etnické čistky a humanitární katastrofu páchanou srbskými silami na albánském obyvatelstvu v Kosovu. Operace trvala 78 dní a nakonec donutila jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiće stáhnout z oblasti své jednotky. Zásah však zanechal civilní oběti i zničenou infrastrukturu a vyvolal dodnes živé kontroverze o legalitě celé intervence.
Teroristické útoky 11. září
2001 – Teroristé z organizace al-Káida unesli čtyři dopravní letadla, ze kterých udělali ničivé zbraně proti cílům v USA. Dvě letadla narazila do věží Světového obchodního centra, jedno do Pentagonu a čtvrté se po vzpouře pasažérů zřítilo v Pensylvánii. Při tomto bezprecedentním útoku zahynulo téměř tři tisíce nevinných lidí a Amerika zažila hluboký šok. Událost radikálně změnila pohled na mezinárodní hrozby a odstartovala globální boj proti terorismu.
Invaze do Afghánistánu
2001 – V přímé reakci na zářijové útoky zahájily Spojené státy a jejich spojenci vojenskou operaci s názvem Trvalá svoboda. Jejím cílem bylo zničit zázemí al-Káidy a svrhnout fundamentalistický režim Tálibánu, který teroristům poskytoval bezpečné útočiště. Ačkoli byl Tálibán poměrně rychle zbaven moci, válka rychle přešla do vleklého povstaleckého konfliktu. Stala se z něj nakonec nejdelší válka v americké historii, která si vyžádala enormní lidské i finanční oběti.
Zavedení eura v hotovosti
2002 – Ve dvanácti státech Evropské unie začaly obíhat nové společné bankovky a mince, jež nahradily staleté národní měny. Tato logisticky a organizačně nesmírně náročná operace proběhla úspěšně a bez větších otřesů. Euro se stalo nejviditelnějším, každodenně hmatatelným symbolem evropské integrace a jednoty. Mělo usnadnit mezinárodní obchod, odstranit poplatky za směnu a brzy se zařadilo mezi hlavní světové rezervní měny.
Největší rozšíření Evropské unie
2004 – Do EU vstoupilo najednou deset nových zemí, z nichž většinu tvořily postkomunistické státy střední a východní Evropy. Tento historický krok konečně zpečetil rozpad železné opony a symbolicky sjednotil dlouho rozdělený kontinent. Pro nové členské státy to znamenalo ohromný impuls k ekonomickému růstu, modernizaci a upevnění demokratických hodnot. Unie se rázem rozrostla o 75 milionů obyvatel, což ale také přineslo zcela nové výzvy v jejím řízení.
Tsunami v Indickém oceánu
2004 – Masivní podmořské zemětřesení u pobřeží indonéského ostrova Sumatra vyvolalo obří vlny tsunami, které zpustošily pobřeží čtrnácti států. Tato děsivá přírodní katastrofa si vyžádala životy téměř čtvrt milionu lidí, z nichž mnozí byli i evropští turisté na vánočních prázdninách. Celá města a pobřežní resorty byly doslova spláchnuty do moře, což vyvolalo bezprecedentní vlnu celosvětové humanitární pomoci. Tragédie rovněž urychlila celosvětové budování moderních varovných systémů v ohrožených oceánských oblastech.
Roky 1986 až 1995 (Konec bipolárního světa a zrození informační éry)
Havárie jaderné elektrárny Černobyl
1986 – Během nepovedeného bezpečnostního testu explodoval čtvrtý reaktor sovětské jaderné elektrárny na území dnešní Ukrajiny. Do atmosféry se uvolnilo obrovské množství radioaktivního materiálu, který kontaminoval značnou část Evropy. Sovětské úřady se zprvu snažily katastrofu utajit, což jen prohloubilo nedůvěru občanů v komunistický režim. Tato dosud nejhorší jaderná havárie v dějinách si vynutila trvalé přesídlení statisíců lidí a změnila pohled na bezpečnost jaderné energetiky.
Masakr na náměstí Nebeského klidu
1989 – Čínská komunistická armáda brutálně potlačila týdny trvající studentské protesty za demokracii v centru Pekingu. Proti neozbrojeným demonstrantům vyjely tanky a vojáci zahájili palbu ostrými náboji přímo do davu. Počet obětí se dodnes přesně neví, ale odhady hovoří o stovkách až tisících mrtvých. Tato krvavá událost vyvolala mezinárodní odsouzení a potvrdila, že čínský režim si hodlá moc udržet za každou cenu.
Pád Berlínské zdi
1989 – Po měsících masových protestů ve východním Německu byla 9. listopadu nečekaně otevřena hranice do západního Berlína. Davy nadšených lidí začaly okamžitě zeď vlastníma rukama bourat a oslavovat znovunabytou svobodu. Tato událost se stala hlavním symbolem hroucení komunistických režimů v celé střední a východní Evropě, ke kterému se přidala i československá sametová revoluce. Pád zdi také přímo odstartoval rychlý proces, jenž o necelý rok později vedl ke znovusjednocení Německa.
Válka v Zálivu
1991 – Mezinárodní koalice vedená Spojenými státy s mandátem OSN vojensky zasáhla proti Iráku, který předtím napadl a anektoval sousední Kuvajt. Operace Pouštní bouře předvedla drtivou technologickou převahu západních armád a Iráčany rychle vytlačila. Byla to první válka přenášená televizními stanicemi v přímém přenosu, což zásadně změnilo vnímání moderních konfliktů veřejností. Režim diktátora Saddáma Husajna sice zůstal u moci, ale Irák byl podroben přísným mezinárodním sankcím.
Vznik World Wide Webu
1991 – Britský počítačový vědec Tim Berners-Lee představil veřejnosti první webový prohlížeč a koncept vzájemně propojených hypertextových stránek. Původně měl systém sloužit pouze pro snadnější sdílení informací mezi vědci v evropské organizaci CERN. Jeho uvolnění pro širokou veřejnost však odstartovalo skutečnou globální informační revoluci. Web dal internetu jeho dnešní uživatelsky přívětivou podobu a navždy změnil fungování médií, obchodu i lidské komunikace.
Rozpad Sovětského svazu
1991 – Po neúspěšném srpnovém puči konzervativních komunistů ztratila centrální moc v Moskvě veškerou autoritu a vliv. Jednotlivé svazové republiky postupně vyhlásily nezávislost a na konci roku prezident Michail Gorbačov oficiálně rezignoval. Z mapy světa tak po sedmi desetiletích zmizela jedna ze dvou globálních supervelmocí. Definitivně tím skončila studená válka a svět se přetransformoval z bipolárního uspořádání na éru s dominancí Spojených států.
Vypuknutí války v Bosně a Hercegovině
1992 – Rozpad komunistické Jugoslávie vyústil v nejkrvavější konflikt na evropském kontinentu od konce druhé světové války. V Bosně se proti sobě postavili tamní Srbové, Chorvati a Bosňáci, což vedlo k brutálním etnickým čistkám a válečným zločinům. Symbolem utrpení civilistů se stalo dlouholeté obléhání Sarajeva a následný masakr tisíců muslimských mužů ve Srebrenici. Válku ukončila až Daytonská mírová dohoda v roce 1995, vyjednaná za silného tlaku mezinárodního společenství.
Vznik Evropské unie
1993 – Vstupem v platnost takzvané Maastrichtské smlouvy se dosavadní Evropská společenství transformovala do dnešní Evropské unie. Dokument posunul evropskou integraci z čistě ekonomické roviny také do oblasti společné zahraniční, bezpečnostní a justiční politiky. Zároveň byl dohodnut konkrétní plán na zavedení jednotné evropské měny, budoucího eura. Členské státy se tím bezprecedentně vzdaly části své národní suverenity ve prospěch těsnější nadnárodní spolupráce.
Konec apartheidu v Jihoafrické republice
1994 – Po desetiletích institucionální rasové segregace a mezinárodní izolace uspořádala země první plně demokratické a multirasové volby. Drtivě v nich zvítězil Africký národní kongres vedený Nelsonem Mandelou, který strávil předchozích 27 let ve vězení jako politický vězeň. Mandela se stal prvním černošským prezidentem JAR a zasloužil se o relativně klidné předání moci i následné snahy o národní smíření. Jeho triumf znamenal definitivní konec jednoho z nejvíce utlačovatelských rasových režimů 20. století.
Roky 1976 až 1985 (Nové hrozby, digitální revoluce a počátek konce studené války)
Zvolení Jana Pavla II. Papežem
1978 – Karol Wojtyła se stal prvním neitalským papežem po více než čtyřech stech letech a historicky prvním Slovanem na tomto postu. Jeho zvolení představovalo obrovskou morální vzpruhu pro věřící v celém komunistickém bloku, obzvláště pak v jeho rodném Polsku. Jan Pavel II. se stal jedním z nejvlivnějších světových lídrů a svou autoritou významně přispěl k pozdějšímu pádu komunismu. Zároveň se profiloval jako tradiční konzervativní hlava církve a aktivní cestovatel.
Íránská islámská revoluce
1979 – Masové protesty vedly k pádu prozápadního šáha Rezy Pahlavího, který musel následně uprchnout ze země. K moci se dostal radikální šíitský duchovní ajatolláh Chomejní a nekompromisně proměnil Írán v islámskou teokratickou republiku. Tato událost zásadně změnila rovnováhu sil na celém Blízkém východě a odstartovala trvalé nepřátelství se Spojenými státy. Následné dlouhé zajetí desítek amerických rukojmích na ambasádě v Teheránu navíc způsobilo hlubokou mezinárodní krizi.
Sovětská invaze do Afghánistánu
1979 – Sovětská armáda vtrhla do sousední země, aby tam vojensky podpořila hroutící se spřátelený komunistický režim. Proti okupantům se však tvrdě postavili islámští povstalci, takzvaní mudžáhedíni, které začaly masivně vyzbrojovat Spojené státy. Z rychlé operace se stal vyčerpávající desetiletý konflikt, jenž se pro Moskvu stal „sovětským Vietnamem“. Válka zemi zcela zdevastovala a nepřímo přispěla k následnému vzestupu radikálního hnutí Tálibán.
Vznik hnutí Solidarita v Polsku
1980 – Po vlně obřích dělnických stávek v gdaňských loděnicích vznikly první nezávislé odbory v celém sovětském bloku. Do jejich čela se postavil charismatický elektrikář Lech Wałęsa a hnutí si rychle získalo zhruba deset milionů členů napříč společností. Přestože komunistický režim o rok později vyhlásil stanné právo a předáky pozavíral, odpor už nešlo trvale udusit. Solidarita se stala klíčovým fenoménem, který předznamenal postupný rozklad sovětského impéria.
Rozpoznání epidemie AIDS
1981 – Lékaři v USA poprvé popsali výskyt neobvyklých smrtelných infekcí, které zcela ničily imunitní systém pacientů. Původce nemoci, retrovirus HIV, byl laboratořemi identifikován až o několik let později. Choroba se rychle šířila napříč světem a vyvolala obrovskou vlnu strachu, paniky i společenské stigmatizace. Během následujících desetiletí si pandemie vyžádala desítky milionů lidských životů, než se vědcům podařilo vyvinout účinnou léčbu.
Zrození éry osobních počítačů
1981-1984 – V roce 1981 uvedla společnost IBM na trh svůj první masově úspěšný osobní počítač zvaný IBM PC. O tři roky později přišla firma Apple s přelomovým modelem Macintosh, který jako první nabídl intuitivní grafické rozhraní a ovládání myší. Tyto technologické inovace přesunuly počítače z výzkumných laboratoří přímo na stoly běžných domácností a kanceláří. Začala tak skutečná digitální revoluce, která natrvalo změnila způsob, jakým lidé pracují a komunikují.
Nástup Michaila Gorbačova k moci
1985 – Po rychlém úmrtí několika stárnoucích lídrů se do čela Sovětského svazu dostal relativně mladý a energický funkcionář. Gorbačov si uvědomoval kritický stav zaostávající sovětské ekonomiky a vyhlásil proto program reforem zvaný přestavba (perestrojka) a otevřenost (glasnosť). Jeho původním cílem nebylo zničit socialismus, ale pouze ho zmodernizovat, zefektivnit a polidštit. Tyto kroky však nechtěně uvedly do pohybu historické procesy, které o pár let později vedly k rozpadu celého bloku.
Roky 1966 až 1975 (Společenské otřesy, technologické milníky a konec iluzí)
Kulturní revoluce v Číně
1966 – Mao Ce-tung rozpoutal masovou kampaň s cílem upevnit svou moc a zničit domnělé nepřátele uvnitř strany. Hlavní údernou silou se staly radikalizované studentské oddíly zvané Rudé gardy. Došlo k obrovským ztrátám na životech, zničení kulturních památek a paralyzování ekonomiky i školství. Tento fanatický teror přinesl zemi chaos, který trval až do Maovy smrti v roce 1976.
Šestidenní válka
1967 – Izrael čelil hrozícímu útoku ze strany arabských sousedů a rozhodl se pro překvapivý preventivní úder. Během pouhých šesti dnů bleskově porazil početnější armády Egypta, Sýrie a Jordánska. Izrael díky tomu obsadil rozsáhlá území, včetně Sinajského poloostrova, Golanských výšin a celého Jeruzaléma. Tato drtivá vojenská porážka zásadně přepsala mapu Blízkého východu a založila na další vleklé konflikty.
Přistání člověka na Měsíci
1969 – Americká mise Apollo 11 úspěšně dosáhla povrchu Měsíce, čímž USA vyhrály prestižní vesmírný závod se Sovětským svazem. Astronaut Neil Armstrong jako první člověk otiskl svou stopu do měsíčního prachu a pronesl slavnou větu o malém kroku. Tuto historickou událost sledovaly v přímém televizním přenosu stamiliony lidí po celém světě. Šlo o bezprecedentní triumf lidského důvtipu a technologického pokroku.
Vznik sítě ARPANET
1969 – Ve Spojených státech byla zprovozněna první experimentální počítačová síť financovaná ministerstvem obrany. Byla postavena na revoluční technologii přepojování paketů, což umožnilo efektivní komunikaci i při výpadku části uzlů. Projekt zpočátku propojil jen čtyři americké univerzity a výzkumná centra. ARPANET se však stal přímým technologickým předchůdcem dnešního globálního internetu.
Masakr na olympijských hrách v Mnichově
1972 – Palestinská teroristická skupina Černé září pronikla do olympijské vesnice a zajala jedenáct izraelských sportovců jako rukojmí. Po zpackané záchranné akci západoněmecké policie na vojenském letišti přišli všichni zajatci o život. Hry byly sice po krátkém přerušení obnoveny, ale ideál olympijského míru utrpěl těžkou ránu. Tragédie vedla ke vzniku specializovaných protiteroristických jednotek v mnoha zemích.
První ropná krize
1973 – Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) vyhlásila embargo na dodávky ropy státům, které podpořily Izrael v jomkipurské válce. Cena suroviny na světových trzích raketově stoupla a způsobila obrovský ekonomický šok napříč Západem. Vyspělé ekonomiky se propadly do hluboké recese doprovázené vysokou inflací a nedostatkem pohonných hmot. Tato událost donutila svět začít vážně uvažovat o úsporách energií a alternativních zdrojích.
Aféra Watergate a rezignace Nixona
1974 – Novináři odhalili tajné odposlechy v sídle Demokratické strany, které vedly přímo do Bílého domu. Americký prezident Richard Nixon se dlouho snažil vyšetřování celého skandálu blokovat a krýt. Když hrozilo jeho sesazení Kongresem (impeachment), rozhodl se jako první a jediný prezident v historii USA odstoupit z funkce. Skandál na dlouhou dobu hluboce otřásl důvěrou americké veřejnosti ve státní instituce.
Roky 1956 až 1965 (Od vesmírných závodů k pokraji jaderné války)
Maďarské povstání a Suezská krize
1956 – V Maďarsku vypuklo lidové povstání proti stalinistickému režimu, které bylo brutálně potlačeno sovětskými tanky. Ve stejném roce se Británie, Francie a Izrael neúspěšně pokusily vojensky ovládnout Suezský průplav. Tyto události ukázaly limity destalinizace ve východním bloku a potvrdily úpadek tradičních koloniálních mocností ve prospěch supervelmocí. Světová pozornost byla navíc rozštěpena mezi oba tyto paralelní konflikty.
Vypuštění družice Sputnik 1
1957 – Sovětský svaz úspěšně vyslal na oběžnou dráhu první umělou družici Země. Tento nečekaný technologický triumf vyvolal na Západě obrovské zděšení, označované jako „Sputnikový šok“. Odstartoval tak prestižní vesmírný závod mezi oběma bloky. Spojené státy v reakci na to masivně investovaly do výzkumu a vzdělávání a založily agenturu NASA.
Rok Afriky
1960 – Během tohoto jediného roku získalo nezávislost celkem sedmnáct afrických států, převážně bývalých francouzských kolonií. Proces dekolonizace tím dosáhl svého absolutního vrcholu a politická mapa světa se radikálně změnila. Nově vzniklé státy však často rovnou upadaly do vnitřních konfliktů, hospodářské nestability a čelily takzvanému neokolonialismu. Změnila se také dynamika v OSN, kde tyto země utvořily silný hlasovací blok.
První člověk ve vesmíru
1961 – Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin úspěšně obletěl Zemi na palubě lodi Vostok 1. Jeho let trval 108 minut a představoval obrovské propagandistické vítězství pro sovětský režim. Gagarin se stal celosvětově obletovanou celebritou a symbolem lidského pokroku. Americký prezident J. F. Kennedy následně vyhlásil ambiciózní cíl přistát do konce desetiletí na Měsíci.
Stavba Berlínské zdi
1961 – Východoněmecký režim nečekaně uzavřel hranici mezi východním a západním Berlínem. Hlavním cílem bylo zastavit neustálý a masový útěk vzdělaných obyvatel do západní části. Tato betonová bariéra, střežená vojáky, se stala nejviditelnějším symbolem studené války. Rodiny i přátelé byli na dlouhá desetiletí krutě a nekompromisně rozděleni.
Karibská krize
1962 – Americké špionážní letouny objevily na Kubě tajně budované sovětské raketové základny. Následovala třináctidenní extrémně napjatá konfrontace, kdy se svět ocitl na samém pokraji jaderného konfliktu. Prezident Kennedy vyhlásil námořní blokádu ostrova, dokud nebylo dosaženo kompromisu se sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem. Sověti stáhli rakety z Kuby výměnou za americký slib neútočení na ostrov a tajné stažení amerických raket z Turecka.
Atentát na J. F. Kennedyho
1963 – Oblíbený americký prezident byl smrtelně zasažen střelbou během jízdy v otevřeném voze v texaském Dallasu. Z vraždy byl obviněn Lee Harvey Oswald, kterého však při převozu vzápětí zastřelil majitel nočního klubu Jack Ruby. Tato šokující událost hluboce a trvale traumatizovala americkou společnost. Dodnes je atentát předmětem mnoha nezodpovězených otázek a konspiračních teorií.
Roky 1946 až 1955
Trumanova doktrína
1947 – USA se zavázaly chránit země ohrožené komunismem. Tímto krokem fakticky začala studená válka. Související Marshallův plán zajistil hospodářskou obnovu západní Evropy. Svět se definitivně rozdělil na dva tábory.
Založení NATO
1949 – Severoatlantická aliance vznikla jako obranný pakt západních zemí. Hlavním cílem bylo odstrašit případnou sovětskou agresi. Členské státy se poprvé zavázaly ke kolektivní obraně. Tento blok upevnil americkou přítomnost v Evropě.
Korejská válka
1950–1953 – Konflikt začal vpádem severokorejských vojsk na jih. Zapojily se americké síly pod hlavičkou OSN i čínská armáda. Boje skončily pouhým příměřím a rozdělením podél 38. rovnoběžky. Napětí zde trvá dodnes.
Objev struktury DNA
1953 – Vědci James Watson a Francis Crick popsali dvoušroubovici DNA. Zásadně jim pomohla data badatelky Rosalind Franklinové. Objev položil základy moderní molekulární biologie a genetiky. Zásadně to posunulo chápání dědičnosti i lidských nemocí.
Smrt Josifa Stalina
1953 – Sovětský diktátor zemřel na následky mrtvice. Jeho smrt vyvolala boj o moc uvnitř komunistické strany. Následovalo postupné uvolnění poměrů a kritika jeho kultu osobnosti. Zmírnily se tak ty nejtvrdší represe v celém bloku.
Prvovýstup na Mount Everest
1953 – Edmund Hillary a Tenzing Norgay jako první dobyli nejvyšší horu světa. Tento triumf se stal obrovským milníkem v horolezectví. Zpráva obletěla svět v den korunovace britské královny Alžběty II. Jejich úspěch dodnes inspiruje generace dobrodruhů.