Roky 1976 až 1985 (Mimořádné prázdniny a letní brigáda v NDR)
Beseda s vdovou po nadporučíku Zelencovi
Nadporučík Rudé armády Leonid Nikolajevič Zelencov 3. srpna 1945 chytal pod Hájem pomocí ručních granátů ryby v řece Sázavě. Jeden granát vybuchl dříve a Zelencov byl jím zabit. Byl pohřben za účasti Rudé armády, čsl. vojenské posádky, četnictva a velkého počtu civilního obyvatelstva na místním hřbitově v Havlíčkově ulici, číslo hrobu 451. Podrobnosti zde: https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/795-ledec-nad-sazavou/Havl%C3%AD%C4%8Dkova/
Rekonstrukce budovy gymnázia
1977/1978 – Byla provedena výměna oken, začala oprava fasády průčelí budovy, břidlicová krytina byla nahrazena plechovou.
Sál gymnázia mimo provoz
1978 – Podle odborného posudku statika nesměl být sál gymnázia nadále využíván. Škola nedisponovala žádnou tělocvičnou, hřištěm a v pedagogickém sboru nebyl kvalifikovaný vyučující tělesné výchovy. Hodiny tělocviku proto probíhaly v místní sokolovně, která však ke stejným účelům sloužila i základním školám a učilištím, proto byl velký problém s organizací výuky.
Mimořádné prázdniny
1979 – V návaznosti na kruté mrazy byly od 8. ledna do konce ledna vyhlášeny mimořádné prázdniny.
Počasí přineslo nečekané změny, kdy 31. 12. 1978 bylo ve večerních hodinách naměřeno 15 stupňů Celsia a ráno 1. 1. 1979 pak minus 20 stupňů Celsia. Tyto mrazy pak trvaly až do 20. ledna, přitom padal sníh 17 dní a udržel se celých 31 dní. V důsledku této kalamity byl ve městě vypínán elektrický proud v průměru na 4,5 hod. denně.
Počet studentů ve školním roce
1979/1980 – Do 1. ročníku nastoupilo 40 žáků. Celkový počet studentů ve 4 třídách byl 133. Záměrem školy bylo získávat v dalších letech více nastupujících žáků ze Světlé, Zruče a Kralovic tak, aby bylo možné v ročníku otevírat dvě paralelní třídy. To se však podařilo uskutečnit až ve školním roce 1988/1989.
Středoškolská odborná činnost (SOČ)
1982/1983 – bylo ve škole zpracováno více kolektivních prací než v předešlých letech. Do okresního kola postoupilo 8 a do krajského kola 5 prací. Za dlouhodobě výborné výsledky v SOČ v oblasti společenskovědní a v aktuálních otázkách budování socialistické společnosti bylo gymnázium pověřeno pořádáním okresního kola SOČ v této oblasti.
Středoškolská odborná činnost (SOČ) je celostátní soutěž odborných prací talentovaných studentů středních škol v České republice. Student zpracuje vybrané téma písemně ve formě odborné studie, často za podpory konzultanta z řad odborníků či vysokoškolských pedagogů. Svoji práci pak osobně prezentuje a obhajuje. Níže příklad posudku na dobovou práci:
Prázdninová brigáda
Studenti se zúčastnili 6 kolektivních brigád. Do NDR odjelo 24 studentů 2. ročníku, aby společně se studenty střední polytechnické školy v Langenhessenu dva týdny pracovali a týden cestovali po NDR. Tento typ brigády byl u studentů velmi oblíbený, podle zápisu v dobové kronice školy však pobyt v NDR nebyl pro studenty příliš přínosný po jazykové stránce. Tento typ letní brigády probíhal ve spolupráci s německou školou po celé období 80. let. Pohlednice z Langenhessenu, na které můžeme vidět budovu tehdejší družební školy (vlevo nahoře) a pláž, na které studenti trávili čas po brigádě.
Škole v Langenhessenu byl na žádost gymnázia udělen Fučíkův odznak.
Roky 1966 až 1975 (Výměnný pobyt s německými studenty a 20. výročí divadelního kroužku)
Návštěva německých studentů
1966 – Na počátku roku 1966 přijeli do školy na 14 dní studenti ze Schwerinu (NDR) a společně se studenty gymnázia se zúčastnili lyžařského kurzu v Olešnici v Orlických horách. V létě téhož roku navštívilo 19 studentů a 3 učitelé z gymnázia německý Schwerin.
Podzimní bramborová brigáda
1966 – Stejně jako v předešlých i následujících letech se studenti účastnili bramborových brigád v přilehlých obcích Ledče. V tomto roce byla k radosti učitelů nižší potřeba studentů na těchto brigádách. Žáci 1. a 2. ročníku odpracovali pouze 6 dní, žáci 3. ročníku pracovali pouze mimo školní vyučování. Brigády byly ukončeny již do konce září, v minulých letech trvaly i do poloviny října, což narušovalo výuku.
Sbírka pro Vietnam
1966 – Na podzim roku 1966 proběhla na škole sbírka pro bojující Vietnam, které se zúčastnili studenti i učitelé. V kronice se neuvádí, zda se jednalo o finanční či materiální sbírku. Informace o válce ve Vietnamu: https://www.vietnamista.cz/products/valka-ve-vietnamu/
Přejmenování školy
1968/1969 – V tomto školním roce byla střední všeobecná vzdělávací škola rozhodnutím ministerstva školství přejmenována na gymnázium, které v tomto roce mělo 6 tříd se 157 žáky.
20. výročí založení divadelního kroužku
1969 – V květnu 1969 v rámci oslav svého výročí divadelní kroužek představil s velkým úspěchem Klicperovu hru Každý něco pro vlast. Hrála se celkem šestkrát.
Výhra v soutěži O zemi, kde zítra již znamená včera
1973 – Čtyřčlennému družstvu gymnázia se podařilo zvítězit v okresním i krajském kole soutěže a jako odměnu získali prázdninový třítýdenní pobyt v SSSR. Šlo o vědomostní a ideologickou soutěž pro děti a mládež pořádanou v období komunistického režimu v Československu, zejména pod záštitou Svazu československo-sovětského přátelství (SČSP).
Název soutěže pochází z knihy reportáží o Sovětském svazu českého komunistického novináře a spisovatele Julia Fučíka. Slogan měl vyjadřovat obrovské a překotné tempo, s jakým v SSSR budovali průmysl a novou socialistickou společnost – tedy že to, o čem se jinde ve světě teprve „zítra“ mluví, je tam už dnes realitou (či „včerejškem“).
Proběhlo zimní branné cvičení žáků
1975 – Trasa probíhala po stopách partyzánské skupiny poručíka Karla Pulce. Cvičení bylo ukončeno v Kožlí u památníku padlých vojáků a partyzánů ve 2. světové válce. O osudu partyzána Karla Pulce napsal knihu dlouholetý pedagog ledečského gymnázia Eduard Doubek.
Roky 1956 až 1965 (Hvězdárna a reorganizace školy)
Školní hvězdárna
V letech 1954–1956 byla vybudována hvězdárna.
„Větší stavební práce vyžádala si i stavba hvězdárny, která za pomoci n. p. Kovofiniš a brigád učitelského sboru a rodičů (přes 700 brigádnických hodin) byla zřízena adaptacemi v budově jedenáctileté střední školy (přímo nad schodištěm).
Pro hvězdárnu byla upravena otáčivá kopule a zkonstruován zrcadlový dalekohled, jenž přibližuje 350krát. Školský odbor ONV v Ledči nad Sázavou věnoval mladým astronomům přesně jdoucí astronomické hodiny, zakoupené v Tesle Hloubětín.“
Zásadní zásluhu na vybudování hvězdárny měl pan učitel Boleslav Tecl.
Nácvik na 3. spartakiádu
1960 – Do nácviku se zapojila i Jedenáctiletá střední škola v Ledči nad Sázavou. V hlavním programu v Praze vystoupilo v červnu 1960 také 17 dorostenek ledečské školy. Cvičily s bílými obručemi na skladbu Radostné mládí.
Dobové záběry z této spartakiády:
https://edu.ceskatelevize.cz/video/4308-spartakiada-1960
IX. maturitní ples
1961 – Tradice maturitních plesů začala na ledečském gymnáziu na počátku 50. let. V této době se maturitní plesy konaly nejčastěji v ledečské sokolovně.
Také IX. maturitní ples se tam uskutečnil. Rodiče a podniky věnovali do tomboly 60 darů v hodnotě asi 3 000 Kčs. Plesu se zúčastnilo přibližně 700 lidí.
Reorganizace školy
Od školního roku 1961/1962 došlo k osamostatnění závěrečných ročníků Jedenáctileté střední školy a vznikla samostatná Střední všeobecně vzdělávací škola (SVVŠ), která poskytovala tříleté výběrové studium zakončené maturitou.
V období SVVŠ otevírala škola v Ledči zpravidla dvě třídy v každém ročníku. Výuka byla vnitřně diferencovaná a studenti se dělili na dvě základní větve:
- Přírodovědná větev: Cílila na studenty plánující pokračovat na technické, lékařské nebo přírodovědecké fakulty. Zvýšený důraz se kladl na matematiku, fyziku a chemii.
- Humanitní větev: Zaměřovala se na rozšířenou výuku jazyků (povinná ruština, doplňovaná živými západními jazyky či latinou) a dějepis s literaturou.
Vydán nový vnitřní řád školy
Nový vnitřní řád školy upravoval především pravidla pro chování studentů na veřejnosti mimo dobu školní výuky. Zřejmě šlo o reakci na studentský život, který se neslučoval s představami o ideálním chování středoškoláka v době budování socialismu. Bylo zakázáno např. toulání ve večerních hodinách, návštěva večerních představení v kině, návštěva hostinců a tanečních zábav. Učitelé byli nabádáni, aby příležitostně kontrolovali na příslušných místech, zda žáci neporušují nový vnitřní řád školy.
Prodloužení pololetních prázdnin
K prodloužení prázdnin či vyhlášení mimořádných prázdnin vždy vedly mimořádné okolnosti, z nichž většina měla celostátní dopad.
1962 – V Československu byly ministerstvem školství a kultury vyhlášeny mimořádné prázdniny z důvodu celostátní silné chřipkové epidemie. Tyto prázdniny navázaly na tehdejší běžné pololetní prázdniny a kvůli šíření nemoci byly opakovaně prodlužovány. Školáci tak měli volno od konce ledna až do 17. února 1962, přičemž pravidelné vyučování se znovu rozběhlo v pondělí 19. února 1962.
1963 – Na přelomu ledna a února byly vyhlášeny mimořádné „uhelné prázdniny“ a kvůli extrémním dlouhotrvajícím mrazům a vážným problémům se zásobováním uhlím. Pololetní prázdniny byly tehdejším ministerstvem školství a kultury mimořádně předsunuty a výrazně prodlouženy, celkově trvaly 3 týdny.
Zima 1962/1963 patřila k jedněm z nejkrutějších ve 20. století v celé Evropě.
Roky 1946 až 1955 (Počátky ledečského gymnázia)
Slavnostní otevření a zahájení výuky
V lednu 1946 podaly okresní orgány memorandum o zřízení střední školy v Ledči nad Sázavou se zdůvodněním, že v okrese Ledeč nad Sázavou je 75 obecních škol se 140 třídami a 6 měšťanských škol se 43 třídami o celkovém počtu 6400 žáků.
Dne 15. června 1946 hlasatel ledečského rozhlasu přečetl zprávu o založení Reálného gymnázia v Ledči nad Sázavou.
Škola byla slavnostně otevřena za přítomnosti zástupců ministerstva školství a zemské školní rady. v neděli 8. 9. 1946 a následující den začala výuka. Do školy nastoupilo 191 studentů. Škola se okamžitě stala centrem vzdělanosti celého ledečského okresu.
Majáles na Šeptouchově v roce 1948
Přednášky a besedy – např. „O škodlivosti opisování a napovídání“
Osvětové přednášky a besedy se vztahovaly především k pravidlům chování a k tomu, co dnes nazýváme životním stylem. Dalšími tématy proběhlých přednášek a besed byly např.: O domácím režimu, Jak se učit, Jak žily naše děti dříve a nyní, Jak žili pracující dříve a nyní, Autorita rodičů – základ správné rodičovské výchovy, Zaměstnání žáků o prázdninách, Osobní příklad – nejdůležitější výchovný nástroj školy.
Gymnázium se stalo v tomto období 3. stupněm jedenáctiletky
V souvislosti s celostátní školskou reformou byla v roce 1953 v Ledči zřízena Jedenáctiletá střední škola. Vznikla sloučením bývalé národní školy, střední školy a státního reálného gymnázia, čímž výrazně stoupl počet žáků. Například ve školním roce 1954/55 ji navštěvovalo 910 žáků a na škole působilo 36 učitelů a 3 školníci.
Přes dvacet zájmových kroužků ve škole
V době transformace na jedenáctiletou střední školu pracovalo přes dvacet zájmových kroužků. Podle školní kroniky se studenti mohli zapojit např. do kroužků: pěveckého, hudebního, mičurinského, technického, několika tělovýchovných, výtvarného, letecko-modelářského, fototechnického, matematicko-fyzikálního, astronomického, radiotechnického atd. Do práce v kroužcích se zapojovalo přes 200 žáků z celkového počtu přibližně 900 žáků.
Jedním z nejoblíbenějších kroužků byl dramatický, ve kterém se spojili studenti s ochotníky z řad ledečských občanů. Soubor pravidelně vystupoval i na regionálních přehlídkách. Výběr divadelních her byl opravdu pestrý: od klasických (Gogolova Ženitba, Jiráskova Lucerna) k modernějším (Čapkova Matka, Drdovy Dalskabáty) až po současné (Hrubínova Srpnová neděle, Kohoutova Dobrá píseň).
Příprava výstav
Žáci školy připravovali pro své spolužáky i veřejnost mnoho výstav. Témata výstav odpovídala době a politické poptávce. Návštěvníci mohli zhlédnout výstavy např. o mičurinské agrobiologii, o VŘSR, o sovětském průmyslu, o sovětské technice, o sovětském zemědělství, o sovětském malířství, o stavbách komunismu, o sovětských knihách a o životě Stalina a Zápotockého.