Výlet studentů ledečského gymnázia do Švýcarska
Dne 20. dubna nás všechny, třicet sedm žáků Gymnázia, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou v doprovodu třech vyučujících - J. Krále, A. Výborné a V. Pajerové, zachvátila cestovní horečka. Byli jsme nervózní, natěšení, a když jsme čekali na příjezd autobusu, všichni jsme se klepali, což mohlo být zároveň tím, že bylo devět večer a někteří odvážlivci si oblékli kraťasy.
Když jsme těsně po šesté hodině ranní přijeli do Kostnice, ani těm největším ranním ptáčatům z nás se nechtělo vystoupit z autobusu. Nakonec jsme ale všichni byli rádi, že jsme vylezli a prošli se po Kostnici, i když ta byla v tuto nekřesťanskou hodinu ještě ponořená do spánku. Celou cestu jsme měli doplněnou o výklad o životě a smrti Mistra Jana Husa, k jehož památníku jsme vlastně směřovali.
Ten den jsme ještě viděli mohutné, ale okouzlující Rýnské vodopády a navštívili jsme Bern, hlavní město Švýcarska, a kolem šesté večer jsme dorazili na okraj Ženevy na ubytování v naší Formuli. Volno do večerky jsme většinou využili k procházkám. I když jsme neviděli medvědy v Bernu, všichni už jsme věděli, že tenhle výlet bude stát za to.
Třetí den jsme si prohlédli hrad Chillon na břehu Ženevského jezera, kde jsme si taky chvíli poseděli, a věřte mi, tohle musíte zkusit. Jen tak si sedět v tílku u tak obrovského jezera, vede sebe mít nejznámější švýcarský hrad a koukat na zasněžené Alpy. To byl pro mě a snad i pro mnohé další asi nejhezčí zážitek!
Pokračovali jsme v krasojízdě a dalším městem bylo Vevey, které musíte navštívit, protože jeho kouzlo vám popsat nedokážu. Dále jsme se podívali do Nestlé čokoládovny, kterou si užili i ti z nás, kteří čokoládu příliš nemusí. Po čokoládovně přišla sýrárna a nedaleké městečko Gruyéres a místní hrad.
Poslední den bohužel (nebo bohudík?) plány zahrnující túru po Alpách selhávají a jsou nahrazeny Trümmelbašskýmy vodopády. Taky jsme viděli Grindelwald, Luzern a na cestě domů jsme se stavili v hlavním městě (nebo spíš vesnici - má jen něco málo přes pět tisíc obyvatel) Lichtenštejnska - ve Vadúzu.
Další ráno jsme přijeli sice ospalí a unavení (unavení a ospalí byli i rodiče, kteří pro nás přijeli - přece jen jsme přijeli před pátou hodinou ranní), ale opravdu nadšení z tak skvělého výletu. Za sebe i za ostatní žáky vyjadřuji naprostou spokojenost s celou akcí a poděkování hlavnímu organizátorovi zájezdu panu profesoru Královi!
Kateřina Rejnková (kvinta)
fotografie na http://gvi.rajce.idnes.cz/23_-_Svycarsko/
http://gvi.rajce.idnes.cz/Svycarsko_2/