FOTOALBUM

VIDEO

Projektový retro den – oslavy 30 let svobody na ledečském gymnáziu

Pamatujete si ještě reklamy s panem Vajíčkem? Dovedli byste si dnes uvázat pionýrský šátek? Nemáte někde na půdě schovanou holubici míru? Nosili jste mrkváče? A poslouchali jste zakázané kapely? Pokud jste alespoň jednou odpověděli ano, pojďte s námi zavzpomínat! Protože i žáci a učitelé z ledečského gymnázia a střední odborné školy se přenesli v čase a v úterý 12. listopadu 2019 prožili retro den nabitý vzdělávacími aktivitami.

Projektový den probíhal pod vedením Mgr. Lenky Trtíkové a byli do něj zapojeni žáci nižšího i vyššího gymnázia a také žáci prvních a druhých ročníků střední odborné školy. My učitelé jsme si zvolili poněkud nelehký úkol – přiblížit žákům dobu, kterou nezažili, a to navíc zábavnou formou. Dali jsme tedy dohromady devět různých aktivit, připravili prostory pro netradiční výuku na stanovištích, tematicky vyzdobili školu a plni odhodlání jsme se pustili do práce. Jak se zakrátko ukázalo, takový projekt byl potřeba, neboť vyšlo najevo, že žáci sice mají obecný historický přehled, ale o některých událostech z minulosti mají zkreslené představy. Již teď vám ale mohu prozradit, že projektový den splnil svůj účel a žáci si mnoho věcí ujasnili.

Začali jsme promítáním dokumentárního filmu (Z deníku Ivany A.) v sále gymnázia a pak jsme se všichni, podle předem daného harmonogramu, rozeběhli na svá stanoviště. Žáci pracovali samostatně i v týmech, celý den se přesouvali z jednoho stanoviště na druhé. Za splněné úkoly dostávali céčka, symbol generace Husákových dětí. Vyzkoušeli si činnosti, které sice dříve byly běžnou součástí života, pro naše studenty byly ale zcela nové. Jako učitelé jsme se proto v průběhu dne setkávali s nevěřícnými pohledy a zvědavými otázkami.

V rámci aktivit žáci navštívili socialistický obchod a seznámili se s tehdejší nabídkou potravin a spotřebního zboží, vytvářeli reklamní plakáty pro pana Vajíčka, vyráběli mávátka do prvomájového průvodu nebo psali korespondenční lístky svým babičkám. Ve hře „Jak se cestovalo za totality“ se snažili dostat přes hranice, nutno dodat, že po cestě na ně čekalo mnoho nástrah a ti méně šťastní byli zadrženi na hranicích. Také se jako ministři zahraničních věcí projeli metrem a obdivovali tuto stavbu československo-sovětského přátelství. Poslechli si zakázané kapely nebo se seznámili s politiky, vůdčími osobnostmi, symboly a hesly Sametové revoluce.

Naším cílem nebylo žákům předat hotová stanoviska, ale dát jim možnost některé věci prožít „na vlastní kůži“ a udělat si na historii vlastní názor. Myslím si, že většina z nich si odnesla nejen nové náhrdelníky z céček, ale především uvědomění si, že svoboda není samozřejmost a že je třeba si jí vážit.

Za všechny zapojené učitele – Mgr. Adéla Protivínská