Listování: Mé dětství v socialismu
Dne 15. listopadu 2019 proběhlo v sále gymnázia tematické čtení na téma Mé dětství v socialismu. Představení bylo pojato jako soubor krátkých povídek z memoárů a vzpomínek dnešních už dospěláků. Při příležitosti 30. výročí listopadu 1989 si mnozí připomněli (nebo v mém případě poznali), jak komunistickou dobu prožívali děti a dospívající.

Celé představení trvalo dle popisu 55 minut, ale mně to rozhodně přišlo méně. Uteklo to tak rychle! Vůbec by mi nevadilo, kdyby byly přehrány ještě tak dvě či tři povídky.
Ostatním aspektům se snad nedalo nic vyčíst – kulisy byly velice autentické stejně jako oděv samotných herců. Ne, nežertuji, naopak si myslím, že obyčejný závěs, stůl a židle, váza a okrasná květina udělaly větší dojem než nějaké jiné překombinované kulisy. Jen ten plastový karafiát mě trochu zklamal. Ale nu což, je pravda, že živý se v půlce listopadu neshání zrovna nejlépe.
Samotný výkon herců byl velmi dobrý. Bavila jsem se reakcemi i napodobeninami osob podle jejich věku nebo profese. Například slovenský voják se samopalem při výpravě za toaletním papírem byl velmi přesvědčivý. Energie, která z herců přímo čišela, mě hned vtáhla do děje.
Samotný příběh byl prostě bomba, jestli to mohu podat takto. Na toto přirovnání si vzpomenu hned při první scéně, kdy se matka dívala z okna na tanky, plakala a malý chlapec se přikradl podívat, co se děje. Hned jak zmerčil obrovité stroje, nadšeně zvolal: „Bomba!“. To si vysloužilo polovičatý úsměv většiny diváků a vyprsknutí smíchu ze zadní řady. Trochu černého humoru nikdy nikoho nezabilo, ne?
Kromě povídky s tanky a výletem na okraj Prahy, které okamžitě prolomilo ledy mezi jevištěm a publikem, jsem se pobavila třeba i nad poetickým vyjádřením školní jídelny nebo co-mohlo-být-skutečností-ale-naštěstí-není příběhem se sociální sítí Mladý soudruh. Je to možná i tím, že jsem si to mohla lépe vybavit, když s oběma tématy mám nemalé zkušenosti.

Listování na téma socialismu se mi velmi líbilo, bylo poutavé a atmosféra, kterou vytvořilo, byla jedinečná. My studenti jsme se dozvěděli nové poznatky zábavnou formou a dospělí si zavzpomínali na jejich raná léta. Až krapet neuvěřitelné představení bylo podáno s nadsázkou a špetkou černého humoru, bez kterého by se tato doba snad ani nedala popsat.
Nyní už jen můžeme doufat, že nás jakási kontrarevoluce nevrátí zpět do dob komunismu a místo problémů s globálním oteplováním se nebude řešit nedostatek toaletního papíru…

Veronika Černá (7.S)



LiStOVáNí.cz: Mé dětství v socialismu (soubor povídek více než 60 osobností)
U příležitosti 25. výročí Listopadu ´89 desítky známých osobností připravily mozaiku příběhů, emocí a vzpomínek na svá dětská léta v období socialismu. Vykreslují mimořádně plastický obraz doby, kterou zažila stále ještě naprostá většina z nás. Zavzpomínejte s nimi na dobu, která měla trvat na věčné časy. Děti dokážou být mimořádně citlivé na věci, s nimiž se dospělí už dávno smířili. Dokážou ze své perspektivy mnohem intenzivněji vnímat absurditu, nesmyslnost i krásu. Patříte také mezi děti socialismu? Pak ve vás vtipné, dojemné, mrazivé a originální texty zaručeně vyvolají proud vašich vlastních vzpomínek, emocí a zážitků z té doby. Nebo jste se narodili až po sametové revoluci? Potom zůstanete v úžasu nad tím, v čem vaši rodiče museli každodenně žít a jak moc se tehdejší svět lišil od dnešního.
- účinkují: Pavel Oubram (alt. Jiří Ressler) a Věra Hollá
- uspořádal Ján Simkanič
- v roce 2014 vydal BizBooks (Albatros Media)
- délka představení: cca 55 min

Nabídka knihy k prodeji:
MÉ DĚTSTVÍ V SOCIALISMU 280 Kč