Ledečští gymnazisté, konkrétně studenti kvarty a dějepisného semináře, využili výjimečné příležitosti a navštívili 5. a 8. listopadu Legiovlak, který byl ve dnech 5. – 10.11. umístěn na nádraží ve Světlé nad Sázavou.
Legiovlak je replikou legionářského vojenského ešalonu z let 1918-1920, s nímž se čeští legionáři přesouvali bojem s bolševiky přes Rusko po Transibiřské magistrále. Legiovlak letos putuje Českou republikou a v některých nádražích je pak vystaven pro veřejnost.

Studenti nejdříve zhlédli dvacetiminutový film o osudech a působení českých legionářů v Rusku, v němž byly použity také autentické dobové záběry. Přestože kvartáni toto téma v září probírali v hodinách dějepisu, dozvěděli se další zajímavé podrobnosti. Po filmové projekci následovala komentovaná prohlídka jednotlivých vagónů Legiovlaku. Málokdo ze studentů si asi uměl představit, co všechno vlak musel legionářům poskytovat, aby mohli tolik měsíců putovat Sibiří. Kromě obytného vagónu velkou pozornost vzbudil kovářský vagón se všemi (i velmi těžkými) nástroji potřebnými ke kovářskému řemeslu. S velkým zájmem se setkaly také zdravotní a poštovní vagón či vagón zvaný těpluška. V každém vagónu byly vystaveny i další předměty, jež byly nedílnou součástí legionářského života, např. různé zbraně, nádoby, nářadí. Pozornosti neunikly především uniformy, které měly oblečené průvodci Legiovlakem a na nichž ukazovali jednotlivé součásti typického legionářského oblečení.

V závěru exkurze jsme dostali materiály, které podávaly další informace a především odkaz na stránky www.krevlegionare.cz, na nichž každý může zjistit, zda jeho předci byli v československých legií. Kvartán Jaroslav Tutka tímto způsobem přímo v Legiovlaku za pomoci lektora získal podrobnosti o působení svého prapradědečka v legiích.
I přes velmi chladné a větrné počasí a výhrady k rychlé mluvě našeho lektora byla celá exkurze v tomto pojízdném muzeu vítaným a velmi poučným doplněním dějepisné výuky.
Lenka Trtíková