V loňském roce jsme na dálku navštívili několik našich absolventů z těch mladších ročníků. Letos v lednu jsme položili obvyklé otázky absolventovi, který má za sebou dlouhou a úspěšnou vědeckou kariéru. Přesto je stále aktivní. Je nám potěšením, že na svoji školu stále nezapomíná přední český genetik, Prof. MUDr. Jiří Forejt, DrSc.

Jaké vzpomínky máte na gymnázium v Ledči?
Jedenáctiletou střední školu, jak se tehdy gymnázium jmenovalo, jsem navštěvoval v letech 1959-1961. Můj třídní učitel prof. Bouz, renezanční osobnost a estét nám mimo osnovy otevíral svět literatury a vážné hudby a dr. Bacík se (marně) pokoušel nás vést k odpovědnosti, abychom se matematiku učili bez průběžného zkoušení. Prof. Louda, svým zápalem pro chemické experimenty ve mně vzbudil zájem o přírodní vědy. Ačkoliv jsme jako žáci 11.B strávili společně pouhé tři roky, již skoro 60 let se první týden v červnu scházíme a máme si co říci a na co vzpomínat. Čarovná léta dospívání, čas her a malin nezralých…

Pamatujete si, čím jste se chtěl v té době stát?
Na gymnáziu nás učitel Viktora skvělým způsobem seznamoval s krásou deskriptivní geometrie, moc mě to bavilo, chtěl jsem být architektem. Pak ale pan učitel zmizel a s ním i kouzlo geometrie. Později jsem se nadchl pro biologii a chtěl studovat přírodní vědy. Rodiče ale byli pro medicínu. Na medicínu jsem se napoprvé nedostal. Podle jedné verze proto, že jsem neměl dělnický původ a byl jsem konfirmován ve sboru českobratrské církve evangelické ve Zruči nad Sázavou. Podle druhé verze, která tu první nevylučuje, jsem dostal z gymnázia posudek, že na studium medicíny nemám. Je pravda že na gymnáziu jsem byl dost laxní student („Forejt má letos samé, ale dvojky“). Nicméně z lékařské fakulty v Hradci jsem dostal nabídku pracovat jako pomocný laborant v nemocnici, jmenovalo se to nultý ročník, po roce byl přijat a medicínou jsem prolétl s průměrným prospěchem asi 1,2.

Čemu jste se věnoval později (studium, práce)?
Při studiu jsem pracoval na katedře biologie jako pomocná vědecká síla a po promoci v roce 1968 jsem nastoupil v Ústavu experimentální biologie a genetiky Akademie věd v Praze (nyní Ústavu molekulární genetiky AVČR), kde pracuji dodnes.

V jakém povolání (profesi, postavení, funkci) pracujete teď?
Jsem genetik a zabývám se základním výzkumem tvorby pohlavních buněk a genetickými mechanismy, které umožňují vznik nových druhů, což z vznikem pohlavních buněk souvisí. Od roku 1977 vedu oddělení myší molekulární genetiky a zároveň jsem profesorem genetiky na Univerzitě Karlově. V letech 1993-94 jsem byl hostujícím profesorem na prestižní Princetonské univerzitě v New Jersey ve Spojených státech.

V čem vaše práce spočívá?
Na modelu laboratorní myši hledáme geny, které kontrolují tvorbu pohlavních buněk, konkrétně párování otcovských a mateřských chromozomů. Tento proces je porušen u kříženců mezi blízkými druhy a vede k jejich neplodnosti (známým příkladem je mezek, kříženec mezi oslem a koněm). Neplodnost hybridů je důležitým mechanismem usnadňujícím vznik nových druhů a obecně vývoj života na Zemi („jak se z opice vyvinul člověk“). Je k tomu třeba mnoha různých přístupů, od klasického genetického křížení přes cytologické studium chromozomů v buňkách, k molekulárně genetickým metodám genové manipulace a k bioinformatické analýze velkých datových souborů genetických sekvencí.

Co Vás na ní nejvíce baví?
Základní výzkum je tvůrčí práce, hledáte zákonitostí, které nikdo před Vámi nepoznal. Tahle práce i v minulém režimu poskytovala relativní svobodu. Věda je náročné povolání, ale zároveň koníčkem a asi budu nešťastný, až už ji nebudu dělat.

Co je pro vás výzvou – obtížné?
Právě to, že se blíží čas, vzhledem k svému věku, kdy bude nutné odejít.

Chcete (můžete) říci něco o svém osobním životě / rodině?
Mám dvě dcery a čtyři vnoučata a ze všech mám radost, i když se nikdo z nich přírodním vědám nevěnuje.

Jaký máte v současné době vztah k Ledči / našemu regionu?
Máme po rodičích domek kousek od Ledče, jsou tam hodní sousedi a je tam krásně 😊

Co byste chtěl vzkázat našim studentům?
Učte se jazyky, ať budete v budoucnu dělat cokoliv, s dobrou znalostí alespoň dvou jazyků budete mít vždy výhodu. A kdybyste se náhodou chtěli věnovat přírodním vědám, tak nepodceňujte matematiku a informatiku.