"Velmi známá persona českého videoherního prostředí", "český překladatel a stále výraznější postava na sociálních sítích". Takto a podobně je charakterizován překladatel, copywriter, scénárista a příležitostný režisér a herec FILIP ŽENÍŠEK, absolvent našeho gymnázia. Dejme ale slovo přímo jemu. 

Jaké vzpomínky máš na gymnázium v Ledči?
Na gymnáziu jsem prožil několik báječných let svého života a získal jsem tam řadu poznatků, ze kterých těžím dodnes. Díky skupině nadšených a šikovných lidí, které jsem na škole potkal, jsem se dostal i k divadlu, což můj život obohatilo o spoustu nezapomenutelných zážitků. Také jsem tam poznal několik skvělých profesorů, na které vzpomínám i teď. Možná to zní jako klišé, ale je to pravda.

Pamatuješ si, čím ses chtěl v té době stát?
Naprosto jasně si vzpomínám, že jsem v tom vůbec neměl jasno. Ani moje rodina se nemohla shodnout na tom, kterým směrem mám vlastně nakročeno, a předpovídala mi dráhu učitele, doktora nebo právníka. Možná i proto jsem byl tehdy snad jediným studentem v historii školy, který maturoval z biologie a společenských věd. Dokonce i na univerzitě jsem měl několik různých oborů a lingvistika, ke které jsem se později přiklonil, mě oslovila až v průběhu vysokoškolského studia. Že bych ale mohl ve zdroj obživy proměnit svůj velký koníček, to mě v dospívání vůbec nenapadlo.

Čemu ses věnoval později (studium, práce)?
V jakém povolání (profesi, postavení, funkci) pracujete teď?
Po absolvování Univerzity Karlovy v Praze, kde jsem studoval především anglistiku, jsem se začal živit jako překladatel se specializací na videohry. Původně jsem působil u tuzemského distributora, ale z pozdější manažerské pozice jsem pak odešel na volnou nohu. Kromě překladů videoher a občasných doprovodných knih, komiksů či povídek se věnuji i režii dabingu a pořádání zážitkových akcí se středověkou tematikou, jako jsou festivaly, plesy a LARP. Také trochu fušuji do scenáristiky.

V čem tvá práce spočívá?
Je to neustálý koloběh řízení a překládání všemožných projektů a materiálů pro různé české i zahraniční klienty (např. Zaklínač 3), dabingu, pořádání komunitních událostí (třeba Blavicon) a natáčení originálních krátkých video povídek (vizte Witcher Stories).

Co tě na ní nejvíce baví? Co je pro tebe výzvou – obtížné?
Důležitou součástí práce je pro mě možnost tvůrčího vyjádření. Čeština je nádherný jazyk a mě velmi baví příležitost hrát si se slovy, převádět text co možná nejvýstižněji do naší řeči a vžít se do jiných postav. Tohle vše nabízí úžasnou zábavu, ale zároveň je to velká výzva. Vždy mi bylo blízké vyprávění příběhů a to mi nabízejí ostatní projekty. Práce s jazykem navíc vyžaduje celoživotní sebevzdělávání, což je samozřejmě náročné, ale zároveň je to skvělý způsob, jak zajistit, aby vám nezakrněl mozek.

Jaké máš plány do budoucna?
V tomto oboru jsem se vyloženě našel, takže se tomu budu věnovat, dokud to půjde. Každý projekt je navíc jiný a přináší s sebou řadu nových příležitostí i výzev, takže se nemusím bát rutiny.

Jaký máš v současné době vztah k Ledči a k našemu regionu?
V Ledči jsem prožil bezmála dvacet let a mám tam stále rodinu, takže se do Perly Posázaví rád vracím, i když už se to neděje tak často. Zároveň tam stále působí moji drazí přátelé z divadla Mimochodem, a přestože už v tomto spolku nejsem aktivní, podporuji je na dálku a přeji jim mnoho úspěchů, skvělých nápadů a spokojených diváků.

Co bys chtěl vzkázat našim studentům?
Možná vám to teď tak nepřijde, ale na gymnáziu prožíváte důležité formativní období svého života. Škola by vás měla naučit hlavně získávat poznatky, přemýšlet nad nimi, dokázat je utřídit a dále s nimi pracovat. Měli byste zde získat základ pro budoucí směřování svého profesního i osobního života a rozhodnout se, čemu se budete věnovat dál.
Na základě odpovědi na druhou otázku doporučuji všem, aby se nebáli proklestit si vlastní cestu, i když se může zdát nezvyklou, a aby se věnovali tomu, co je baví, protože dnešní doba nabízí nepřeberné množství možností.
A pamatujte: kdo chce umět psát, musí hodně číst, a kdo chce umět mluvit, musí hodně poslouchat. Což platí všeobecně – i když se nevěnujete jazykovědě.

^{Za rozhovor děkuje a hodně úspěchů Jiří Foller.}

^{Odkazy na obsáhlejší rozhovory:}

VIDEO 1

VIDEO 2