Historie školní hvězdárny

Pokud se na budovu ledečského gymnázia podíváte z některých vyšších dominant města, jako je ledečský hrad, Šeptouchov nebo některý z domů na sídlišti, jistě vašemu pohledu neunikne kupole, která ozvláštňuje střechu školy.

Málokdo by předpokládal, že by snad byla spojena s dřívějším určením budovy, tedy že by patřila k vybavení původního secesního hotelu. Její vznik spadá do období, kdy již v budově sídlila škola. Přestože počátky fungování hvězdárny byly velmi aktivní a rušné, po odchodu jejího zakladatel se činnost utlumila na několik desetiletí.  Až v posledních letech byly získány finanční prostředky na její obnovení v moderním technickém provedení. A protože doufáme, že budoucnost hvězdárny bude opět rušná a spojená s životy mnoha amatérských astronomů, připomeňme si, jaká byla její minulost.

RNDr. Jiří Mrázek, CSc.

Popularizátor astronomie na Gymnáziu v Ledči nad Sázavou, byl členem učitelského sboru 1948 - 1949.

Matematik, fyzik, vynikající popularizátor, komentátor rozvíjející se kosmonautiky, český geofyzik, který se zaměřoval na studium ionosféry, ale měl mnohem širší zájem o vědu, filozofii a klasickou hudbu. Mistrně popularizoval astronautiku, astronomii, počítačovou vědu a příbuzné obory, byl televizní a rozhlasovou hvězdou až do konce svého života.

Vystudoval fyziku a astronomi na Univerzitě Karlově, zároveň se však věnoval svým četným koníčkům, a to na vysoké úrovni. Byl juniorským mistrem ČSR v šachu, československým rekordmanem v telegrafním klíčování a příjmu a renomovaným amatérem vysílačem (značka OK1GM). Pracoval v Geofyzikálním ústavu ČSAV v Praze a zabýval se geomagnetickými jevy, ionosférou a šířením elektromagnetických vln.

V souvislosti s touto činností se v 60. letech podílel na československých projektech na družicích Magion, zabýval se kosmonautikou a stal se jejím televizním a rozhlasovým propagátorem, takže byl velmi populární postavou. Ke konci života těžce onemocněl a prodělal duchovní konverzi, kterou popsal v rozhovorech s V. Holotou; knížka původně vyšla jako samizdat, později v Římě a 1994 v Praze.

Po dosažení doktorátu přírodních věd na Univerzitě Karlově v Praze v roce 1949 působil několik let jako pedagog. Od roku 1953 pracoval v Geofyzikálním ústavu Československé akademie věd na samostatných vědeckých úkolech. Založil ionosférické oddělení Československé akademie věd, ionosférickou observatoř při magnetosférické observatoři v Průhonicích a stál u zrodu telemetrické stanice tehdejšího mezinárodního programu výzkumu kosmu Interkosmos v Panské Vsi.

Pod odbornou patronací Jiřího Mrázka vzniklo 10 krátkých filmů o geofyzice a dětský seriál o planetách. Mrázkova kniha "Taje matematiky" ve své první části "Zamyšlení nad matematikou" vede čtenáře od základních matematických pojmů až k příkladům moderních aplikací. Čtenář poznává základní postupy matematického myšlení, kniha obsahuje mnoho názorných příkladů. Z knihy je cítit Mrázkova obrovská pedagogická zkušenost. Ve druhé části knihy "Matematika a její tvůrci" autor provází čtenáře historií matematiky od 10. stol. př. n. l. až do 19. stol. n. l.

Planetka 31324 nese jméno Jiří Mrázek

Objevitel: L. Šarounová Datum objevu: 27. 4. 1998 Místo objevu: Ondřejov Základní označení: 1998 HR31

Školní kronika

Školní pamětní knihy jsou na informace o počátku hvězdárny poměrně skoupé. V roce 1955 je zmíněn astronomický kroužek pro žáky 8. - 11. ročníku mezi ostatními zájmovými kroužky (fotografický, technicko-modelářský apod.). V čem spočívala jeho činnost v kronice není upřesněno.

Ze záznamů kroniky ze školního roku se dozvídáme následující:

"Velké pomoci dostalo se škole od patronátního závodu (Kovofiniš). Jenom hodnota prací spojených s vybudováním hvězdárny (kopule, elektroinstalace a další drobné práce) představuje nejméně 25 000 Kčs."

V další letech  je pak uveden astronomický kroužek, ale podrobnosti o jeho činnosti či počtu žáků, kteří ho navštěvovali, se nedovídáme.

V pondělí 4. května 1959 byla slavnostně otevřena lidová hvězdárna.

Boleslav Tecl

Velkou zásluhu na existenci a fungování astronomického kroužku a na vybudování hvězdárny měl pan Boleslav Tecl, který byl členem učitelského sboru v letech 1957 - 1965.     Jeho nadšení a odhodlání strhlo nejen žáky, ale i jejich rodiče. Učitelé a rodiče odpracovali 700 brigádnických hodin na výstavbě hvězdárny a úpravě prostor školy.  Velký vliv pana Tecla dokládají i vzpomínky tehdejších žáků, např. p. Mišoně (viz níže) pondělí 4. května 1959 otevřena lidová hvězdárna.

Vzpomínky členů kroužku

Dle vzpomínek účastníků je možné připomenout některé činnosti astronomického kroužku.

V srpnu 1956 žáci fotografovali Perseidy. Místo bylo vybráno v dnešní ulici Pod Stínadly (tehdy okraj města), bylo geodeticky zaměřeno (přesné zjištění souřadnic dle triangulačních bodů: Melechov, rozhledna Šeptouchov a věž kostela). Používaly se deskové měchové fotoaparáty (3 ks), doby expozice cca 2- 3 hodiny. Podle přesných hodinek Omega byl stanoven začátek a konec expozice. Přelety meteoritů navíc byly sledovány vizuálně a zapisovány do deníku pozorování s určením času, jasu a směru vzhledem k souhvězdím. Výsledky se pak odeslaly do hvězdárny Ondřejov.

V roce 1957 začala výstavba hvězdárny v budově dnešního gymnázia. Místo světlíku nad schodištěm byla vyzděna místnost a nad ní vlastní kupole hvězdárny.  Okolnosti nám přibližuje vzpomínka p. Mišoně: "Vůdčí osobností byl učitel Tecl. Nějaké přesné plány neměl, stavělo se a přizpůsobovalo vše podle okolností. Tehdy nám bylo patnáct roků a nelíbilo se nám to. On na to reagoval tak, že plány nosí v hlavě a tam mu je nikdo nemůže ukrást. Patronátní podnik Kovofiniš zajišťoval ocelovou konstrukci kruhové pojezdové dráhy pro otáčení kupole i vlastní kupoli se zasouvacím průzorem. Vše nebylo funkční, jak bylo třeba, takže otáčení kupole bylo prováděno ručně minimálně čtyřmi žáky. Výdřevu kupole prováděli členové kroužku a to bez jakýchkoli ochranných pásů. Vše se dělalo svépomocí. Odvážně do stěny vynesené dřevěné schodiště (přístup z posledního patra) provedl truhlář Prášek z Vilémovic. Vybílení místností pod kupolí si vzal na starost učitel češtiny s tím, že nám to vymaluje tak, jak to dělá doma."

K základu technického vybavení  vybudované hvězdárny patřilo zrcadlový dalekohled - zrcadlový tubus o průměru zrcadla cca 300 - 400 mm. Zrcadlo se na dvoře školy vybrušovalo ručně. Drobné díly se vyráběly v dílně školy na soustruhu. Pohon otáčení dalekohledu mělo zajišťovat zařízení vlastní konstrukce s hodinovým strojem a převodem ozubeným kolem s 360 zuby z texgumolitu o průměru asi 400 mm. To bylo zadáno do výroby do Sázavanu Zruč nad Sázavou

Dále měla škola ve výbavě dalekohled SOMET BINAR asi  10x 25, pomocí něhož žáci prováděli pozorování a fotografování zatmění Slunce Na okulár dalekohledu se přiložil objektiv obyčejného fotoaparátu - pravé zrcadlovky, vše se zaostřilo, podle rádia určil přesný čas a podle stopek se určoval přesný čas jednotlivých expozic. Vznikl tak film s průběhem zatmění.

V roce 1958 kroužek dostal od Osvětové besedy v Ledči nad Sázavou přesné kyvadlové hodiny v ceně 6 000 Kčs (tehdy to byla značná částka a dal se za ty peníze koupit nový motocykl). Hodiny ovšem bylo třeba umístit tak, aby teplota byla stále stejná a to 20°C.   V místnosti hvězdárny, kde jako zdroj tepla sloužila kamna Petra na uhlí, to byl problém. Nastoupilo tehdy zcela unikátní řešení: tepelně izolovaná skříň, uvnitř jako vyhřívání několik žárovek, ovládání na přesný termostat. Vše na 12 V baterie a nabíječku (výpadky elektrického proudu byly tehdy dost časté).

Astronomie byla na škole v desátém ročníku povinný předmět. Učila se jednu hodinu týdně a při výuce se pochopitelně využívala hvězdárna.  Mezi významné akce astronomického kroužku patřilo již zmíněné fotografování zatmění Slunce. V roce 1958 kroužek uspořádal výstavu, která měla široké veřejnosti ukázat práci kroužku i vysvětlit obecné jevy, jako je zatmění Slunce, Měsíce, fáze Měsíce apod. Na svépomocně vyrobených modelech členové kroužku až do vyčerpání návštěvníkům vysvětlovali uvedené jevy.  Výstava, která se uskutečnila v jedné místnosti školy, měla z  tehdejšího pohledu výstava úspěch. Jako odměnu obdržel kroužek výše zmíněné kyvadlové hodiny.

Zajímavým detailem, který dokresluje tehdejší dobu, je opět vzpomínka p. Mišoně:

"S jakým zápalem se hvězdárna budovala a jaký byl pedagog učitel Tecl a jak věřil členům svého kroužku, dokumentuje tento příběh:  Tehdy mi nebylo ještě 16 roků a učitel Tecl mi řekl: " Dole v průjezdě mám pionýra (malý motocykl), tak si ho vezmi a dojeď do Zruče pro to ozubené kolo k dalekohledu. Vezmi si doma ruksak, ať to máš v čem přivést."  Když jsem oponoval, že nemám malý řidičák na pionýra, nevadilo mu to a řekl, ať si ho tedy jdu udělat. Došel jsem tedy na dopravní inspektorát (tehdy byl v Ledči nad Sázavou okresní úřad), tam jsem složil zkoušku ze značek, zaplatil 10 Kčs a získal řidičské oprávnění. Téhož dne jsem dovezl ozubené kolo ze Zruče. Toto je doklad, jak se tehdy pracovalo."

Po odchodu pana učitele Tecla v polovině šedesátých let aktivity astronomického kroužku postupně ustávaly a hvězdárna zůstala opuštěná až do počátku 21. století.

Obnovení hvězdárny

V letech 2012 až 2014 probíhala kompletní rekonstrukce prostor původní školní hvězdárny. Kupole hvězdárny musela být sundána a prošla kompletní obnovou. V rámci projektu Přírodní a technické obory - výzva pro budoucnost byl zakoupen nový zrcadlový dalekohled Schmidt-Cassegrainovy konstrukce, typ Celestron CPC 1100 XLT. Průměr zrcadla 280 mm, ohnisko 2800 mm, plně automatizovaná azimutální montáž (Go-To systém), který je propojen s počítačem a tiskárnou.

Slavnostní otevření zrekonstruované hvězdárny se konalo 17. října 2014 za přítomnosti tajemníka Astronomického ústavu Akademie věd ČR pana Pavla Suchana, profesora RNDr. Petra Vopěnky, syna RNDr. Jiřího Mrázka pana Mrázka ml. a dalších významných hostů.

Pavel Suchan je předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu astronomické společnosti a pracovníkem Astronomického ústavu AV ČR. Na ondřejovské hvězdárně má na starosti mj. ochranu pozorovacích podmínek. V roce 2001 se zasloužil o první včlenění světelného znečištění do zákona a na jeho počest byla posléze pojmenována jedna z planetek ve sluneční soustavě. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - mimo členství ve výkonném výboru ČAS a v porotě České astrofotografie měsíce je především tiskovým tajemníkem České astronomické společnosti.

Zatmění Slunce  - zatěžkávací zkouška pro gymnaziální hvězdárnu

Zatmění Slunce proběhlo v pátek 20. 3. 2015 a studenti naší školy mohli vidět tuto atrakci přiblíženou dalekohledem školní hvězdárny.

Již ve čtvrtek 19. 3. 2015 Mgr. F. Trpišovský a odborný konzultant Ing. M. Zelenka nastavili dalekohled a filtry tak, aby studentům tuto podívanou mohli dopřát. Sice panovala nejistota vzhledem k pátečnímu počasí, ale když se hned ráno objevila jasná obloha, nic nebránilo v příslušný čas zatmění sledovat.  Mezi studenty se asi nenašel jediný, který si nechal pohled na zastíněné Slunce ujít, proto se také na schodech do hvězdárny tvořila fronta, která pomalu postupovala. Naštěstí celý jev trval tak dlouho, že se všichni zájemci mohli alespoň krátce dalekohledem podívat a při té příležitosti ještě vyslechnout stručný výklad profesora Trpišovského o okolnostech zatmění a nastavení dalekohledu. Zklamáni byli snad jen ti, kteří se domnívali, že se budou moci dalekohledem dívat po mnoho minut, jak stín Měsíce postupuje - při takovém počtu studentů to opravdu nešlo. Proto někteří studenti pokračovali ve sledování zatmění na školním dvoře s pomocí skel či rentgenových snímků. Na druhou stranu, pokud byli studenti dostatečně pohotoví, mohli si přes dalekohled zatmění Slunce vyfotografovat - třeba i mobilním telefonem -  a získat tak vlastní unikátní snímky. Kvalitní fotodokumentaci kvalitními přístroji pořídili studenti z okruhu školních "profesionálních" fotografů: Michaela Dvořáková, Kateřina Lebedová a Roman Čížek.

Technické úpravy kopule školní hvězdárny

V roce 2016 a 2017 došlo k technickým úpravám školní kopule hvězdárny. Společnost Kovofiniš s. r. o. Ledeč nad Sázavou sponzorsky vyrobila a namontovala nové nerezové otevírání školní kupole, které je funkční po všechna roční období a nepodléhá dilataci. Dále společnost Kovofiniš s. r. o. Ledeč nad Sázavou vyprojektovala, vyrobila a namontovala nové motorové otáčení kupole, které usnadňuje její otáčení. Doposud se kopulí otáčelo ručně na kliku.

Obnovení astronomického kroužku

V současné době probíhají přípravy na obnovení astronomického kroužku, který by měl začít se svojí činností od školního roku 2018/19 pod vedením pedagoga školy Mgr. Marka Chvátala.

Mgr. Lenka Trtíková

rss