Je čtvrtek 1.září 2022. My, budoucí žáci 1.B, kteří o sobě ještě nemají ani tušení, vstáváme, někdo s nadšením, někdo s nadšením o trochu menším, a vyrážíme do své nové školy, ledečského gymnázia. Ve třídě už se scházíme a pomalu se seznamujeme.

Po krátkém seznámení s naší paní učitelkou třídní a pravidly, se vyrážíme ubytovat na internát. Následně jsme se přesunuli do tělocvičny, kde jsme měli prvním soutěže. Začalo seznamování, které spočívalo v tom, že jsme si sedli do kroužku, řekli jsme jméno, co nás baví, kde bydlíme, nakonec jednu lež a dvě pravdy o nás a ostatní pak museli poznat, co je lež. Pak nastaly seznamovací hry. První hra byla překážková dráha, kde jsme měli pálky s míčkem a museli jsme si míček předat bez doteku. Navíc to bylo na čas, takže to bylo složité. Druhá seznamovací hra spočívala v tom, že jsme měli svázané nohy k sobě a zavázané oči. Byli jsme ve dvojicích a zbytek týmu nás navigoval, kam máme jít, abychom nenabourali do překážky. Poslední hrou byla taková řekněme housenka. Celý tým se seřadil do řady a mezi námi byly nafouknuté balónky. S balónky jsme museli projít slalom, aniž by nám balónky spadly na zem.

Po aktivitách v tělocvičně jsme zamířili na oběd do školní jídelny. Paní kuchařky jsou moc hodné a skvěle vaří. Po obědě jsme se vypravili na hrad. Cesta tam byla docela náročná, tím myslím hlavně ten příšerný kopec. Na hradě jsme ve skupinách procházeli stanoviště, na kterých jsme řešili různé úkoly a kvízy. Stanovišť bylo celkem osm a navíc jsme hledali ještě schránky (sklenice od tatarky), ve kterých byly otázky ke křížovce. Když byly všechny úkoly splněny, přišlo na řadu focení. Všichni byli velice „nadšení“, ale nějaký protest by neměl cenu.

Když už jsme bez energie a s nadšením odcházeli z hradu, paní učitelka Bartáková nás velice překvapila dlouhou procházkou po Ledči. Byli jsme se podívat na naši polikliniku, kdyby někdo někdy něco potřeboval, následně jsme se šli podívat k zimnímu stadionu, kam pravděpodobně půjdeme v zimě na tělocvik. Ovšem ta další zastávka, ta všechny potěšila asi nejvíce, byla to Billa. Tam jsme si všichni nakoupili jídlo na večer. Dále jsme si prohlédli okolí kostela a přilehlé historické budovy a pak už jsme se konečně vrátili na internát.

Tam jsme si šli na chvíli odpočinout, ale potom přišly na řadu další hry, např. skládání tvaru do obrysu, rovnání sirek zpět do krabičky, namotávání nitě na tužku jednou rukou a bowling s plechovkami od Birellu. Po soutěžích následovalo vyhlášení vítězů, kterým se stal tým Žabky. Následovala všemi očekávaná večeře, rýže s kuřecím plátkem, a pak přišlo zasloužené volno, ve kterém jsme hráli společenské hry UBONGO a BLOKUS. Okolo deváté hodiny jsme zamířili do školní hvězdárny. Tam si první skupina prohlížela hvězdné nebe, zatímco druhá tři čtvrtě hodiny čekala ve tmě a hvězdy mezitím zalezly, takže jsme po té zdlouhavé době viděli asi tak hradní okno a po deseti minutách se šlo spinkat. Moc fér to nebylo, ale všichni si to moc užili.

Ráno jsme se sbalili a hned pospíchali do školy, se kterou jsme se nějakou dobu seznamovali, ale pak už na nás čekalo vyučování. Pro mě to byl snad ten nejlepší adaptační den, který jsem zažila. Myslím si a doufám, že i ostatním se líbil.
Všichni jsme se začali poměrně rychle sbližovat. Snad nám to vydrží až do čtvrtého ročníku našeho studia tady na gymnáziu.

Sára Valhová a Viktorie Aronová (žákyně 1.B)

_FOTOGALERIE